NÁZVY OSOB JAKO NOSITELŮ ROLE PROFESNÍ
Pragmaticko‑sémantická kategorie ↗názvů osob jen malou měrou vázaná na hlediska slovotvorná. Pro tuto kategorii názvů osob jsou typické zejména ↗sufixy ‑č, ‑ař/‑ář a ‑ista. Další sufixy, jimiž se tvoří názvy osob jako nositelů role profesní, jsou ‑ák, ‑ant/‑ent, ‑ce, ‑čí, ‑ec, ‑ér, ‑ik, ‑íř/‑ýř, ‑ník, ‑tel, ‑(á)tor. Speciální sufix, jímž by se derivovaly pouze názvy povolání (přesněji: názvy osob jako nositelů sociální role profesní), však č. nemá.
1 Deverbální názvy
Ze sloves jsou odvozeny názvy osob jako nositelů role profesní následujícími sufixy:
A) Sufix ‑č je nejtypičtějším ze všech sufixů, jimiž se v č. odvozovaly a dosud odvozují názvy osob z hlediska jejich povolání či sociální role povolání příbuzné: holič, prodavač, pokrývač atd. Názvů (vykonavatelů) povolání se sufixem ‑č je v dnešní č. mnohonásobně více než názvů povolání se sufixem ‑tel, neboť názvy povolání intelektuálních jsou tvořeny množstvím různých sufixů (např. matematik, lingvista, politolog, režisér, filmař atd.), na tvoření názvů manuálních povolání má však monopol sufix ‑č. Následuje abecední seznam vybraných názvů osob se sufixem ‑č: balič, barvič, bavič, dlaždič, holič, kopáč, myč, natěrač, obkladač, obráběč, ochutnávač, opisovač, osvětlovač, plánovač, pokrývač, posunovač, prodavač, promítač, přidavač, razič, roznašeč, řidič, sazeč, seřizovač, slévač, střihač, svářeč, sypač, tavič, topič, vazač, vodič, zásobovač, značkovač. Přechylují pomocí ‑ka: prodavačka.
B) Sufixem ‑tel se názvy (vykonavatelů) povolání (v užším smyslu) odvozují poměrně řídce. Častěji jde o pracovní funkci či jinou činnost, která má jisté rysy povolání, ale sociální status povolání nemá či se jako povolání běžně nechápe (např. cestovatel). Nespornými názvy (vykonavatelů) povolání se sufixem ‑tel jsou tyto názvy (podle frekvence): učitel, spisovatel, skladatel, překladatel, stavitel, ošetřovatel, vychovatel, hlasatel, cvičitel, zapisovatel, pečovatel, krotitel, oceňovatel. K těmto názvům povolání lze přiřadit jednak ty deriváty, které mohou být užity jako názvy profesí, avšak jejich status názvů povolání není zcela jasný (např. vyšetřovatel, zapisovatel), jednak názvy (vykonavatelů) činností, které se provádějí v rámci povolání (např. velitel); jsou to např. (abecedně): badatel, cvičitel, dopisovatel, doručovatel, chovatel, kazatel, krotitel, léčitel, nakladatel, pečovatel, pěstitel, podnikatel, spojovatel, školitel, šlechtitel, plánovatel, velitel, věznitel, vydavatel, vyhlašovatel, vypisovatel, vyšetřovatel, vzdělavatel, zapisovatel, zásobovatel, zlepšovatel, zpracovatel. Dále lze do této kategorie zařadit i role administrativní a/nebo administrativně‑manažerské (včetně názvů institucí); názvy této významové kategorie mají – vzhledem ke svému významu – formální stylový charakter: dodavatel, dražitel, odběratel, obsluhovatel, odvolatel, navrhovatel, pojistitel, pojišťovatel, pořadatel, pořizovatel, poskytovatel, pronajímatel, provozovatel, předkladatel, půjčitel, smiřovatel, vymahatel, ubytovatel, uspořadatel, vydražitel, vysílatel, vystavovatel, zadavatel, zajistitel (zajišťovací pojišťovna), zaměstnavatel, zastupitel, zprostředkovatel, zřizovatel. Přechylují pomocí ‑ka: vystavovatelka.
C) Velká většina názvů se sufixem ‑ce nejsou „čisté“ samostatné a plně ustálené názvy povolání, nýbrž jde o jakési „poloterminologické kvazinázvy“, které se často specifikují různými atributy; např. finanční poradce, právní poradce, poradce premiéra; státní zástupce; vězeňský dozorce, staniční dozorce, dozorce vězňů atp. Jde o názvy vykonavatelů činnosti soudnické (obhájce, žalobce), činnosti obchodní a obchodně‑zásobovací (prodejce, výkupce, dovozce, přepravce, vývozce), poradní a rozhodovací (poradce, rozhodce) a dalších (komplexních) činností (správce, průvodce, dozorce). V abecedním pořadí: dohodce, dopravce, dovozce, dozorce, nákupce, obhájce, odhadce, odvozce, popravce, poradce, prodejce, průvodce, přepravce, převozce, rozhodce, soudce, správce, úpravce, výdejce, výkrmce, výkupce, zástupce. Většinou přechylují pomocí ‑yně: dozorkyně.
D) Deverbativních názvů osob se sufixem ‑ník, které označují povolání nebo jemu příbuznou sociální roli, je v běžnějším úzu jen několik: lakýrník, obchodník, průzkumník, převozník, řezník, strážník, výtvarník, tlumočník, závozník. Přechylují pomocí ‑ice: průzkumnice.
E) Názvy se sufixem ‑čí mají jasný motivačně‑fundační vztah k základovému slovesu: mluvit > mluvčí. Patří k nim dále (abecedně): lovčí, náhončí, nákupčí, rozhodčí, výpravčí, průvodčí, výběrčí, výkupčí, závodčí. Označují muže i ženu, ale skloňují se podle rodu: s mluvčím ministerstva × s mluvčí ministerstva. Nepřechylují.
F) Sufix ‑ant/‑ent má jen několik málo běžnějších a nemnoho speciálnějších názvů vykonavatelů nedělnických povolání z hlediska činnosti; jsou vesměs založena na slovesech cizího původu: dirigent, fakturant, kalkulant, producent, projektant, recenzent, šifrant. Většinou přechylují pomocí ‑ka: dirigentka.
G) Názvy se sufixem ‑(á)(t)or označující profese jsou výlučně deriváty sloves přejatých: degustátor, deratizátor, exekutor, ilustrátor, inscenátor, inseminátor, inspektor, instruktor, komentátor, kontrolor, konzervátor, korektor, korepetitor, lektor, mechanizátor, moderátor, programátor, restaurátor, revizor. Přechylují pomocí ‑ka: exekutorka.
H) Deverbativní názvy osob se sufixem ‑ér, které označují povolání n. jemu příbuznou sociální roli, jsou v běžnějším úzu zastoupena jen málo; jde rovněž o substantiva derivovaná výlučně ze sloves přejatých. Jsou to např.: aranžér, asfaltér, dabér, montér, šifrér. Přechylují pomocí ‑ka: aranžérka.
CH) Běžnějšími názvy osob se sufixem ‑ec, jež lze pokládat za názvy povolání či podobné sociální role, jsou deverbativa kupec, letec, lovec, vědec a deriváty slovesných adjektiv poslanec, vyslanec, zaměstnanec, zmocněnec. Deverbativní názvy povolání se s ním však dnes již netvoří. Většinou přechylují pomocí ‑yně: vědkyně, poslankyně.
I) Sufix ‑íř/‑ýř má jen několik názvů vykonavatelů povolání různého druhu – řemesel: barvíř, brusíř, formíř, valcíř, žehlíř a několika jiného typu: pastýř (vedle pasák a pastevec), koštýř, kreslíř, malíř. Okazionálně se užívá také básníř vedle běžného básník. Derivát básníř je však především základem pro feminativum básnířka. Mohou přechylovat pomocí ‑ka: valcířka.
J) Deverbativní názvy osob se sufixem ‑ák, které lze pokládat za názvy vykonavatelů povolání, máme doloženy jen tři: honák, pasák, zpěvák. Několik derivátů s tímto sufixem označuje vykonavatele profesi podobné role antisociální: chmaták, pašerák, vekslák. Přechylují pomocí ‑ka, přičemž v sufixu ‑ák‑ se krátí vokál a palatalizuje konsonant: zpěvačka.
2 Desubstantivní názvy
2.1
Odvozují se zejména sufixem ‑ař/‑ář, méně často sufixy ‑ník, ‑ista, ‑ik a ‑íř/‑ýř:
A) Názvy výrobců n. tvůrců se sufixem ‑ař/‑ář: bajkař, článkař, dýmkař, džbánkař, filmař, houslař, hrobař, knihař, krajinář, loďař, loutnař, mostař, nástrojař, rámař, sloupkař, stolař, studnař, sýrař, šperkař, textař, zvonař; bednář, betlémář, brašnář, cihlář, čepičář, deštníkář, detektivkář, hodinář, košíkář, kotlář, kronikář, lahůdkář, lešenář, nábytkář, novinář, oděvář, parketář, parukář, perníkář, písničkář, podkovář, podlahář, pohádkář, potrubář, rakvář, rukavičkář, sedlář, slovníkář, soudničkář, truhlář, úvodníkář, varhanář aj. Mohou přechylovat pomocí ‑ka: filmařka.
B) Názvy výrobců n. tvůrců se sufixem ‑ník: básník, kartáčník, klenotník, kloboučník, koudelník, kožešník, likérník, papírník, pláteník, rukavičník, soukeník, sladovník, textilník, zlatník aj. Mohou přechylovat klenotnice.
C) Názvy tvůrců se sufixy ‑ista: beletrista, esejista, legendista, libretista, novelista, scenárista, scifista, žalmista; figuralista, intarzista, kolážista, ornamentalista, portrétista, vedutista, vitrážista; interiérista. Mohou přechylovat: beletristka.
D) Názvy tvůrců se sufixy ‑ik: baladik, dramatik, epik, lyrik, prozaik, symfonik. Přechylují: dramatička.
E) Názvy výrobců se sufixem ‑íř/‑ýř: Jsou to názvy vykonavatelů některých starých, tradičních či již jen historických řemesel: hrnčíř, mečíř, mincíř, nožíř, škorníř, uhlíř. Mohou přechylovat: hrnčířka.
2.2
Odvozují se sufixy ‑ař/‑ář, ‑ník, ‑ista, méně běžně sufixem ‑ák (dopravák) a (výjimečně) sufixem ‑ér (kombajnér) a sufixem ‑éř (bankéř).
A) Názvy se sufixem ‑ař/‑ář: brzdař, biletář, elektrikář, frézař, hradlař, lisař, plynař, proutkař, pumpař, účtař, úkolář, vlekař, zvukař; anténář, cestář, čerpadlář, harpunář, kolotočář, krmivář, kvalitář, lanovkář, matrikář, oponář, památkář, protokolář, rostlinář, rozpočtář, výhybkář, výtahář, zahrádkář, závorář aj. Mohou přechylovat: brzdařka.
B) Názvy se sufixem ‑ník: celník, čalouník, číšník, divadelník, domovník, dveřník, fasádník, hrobník, jeřábník, kadeřník, kameník, klíčník, knihovník, kominík, komorník, kormidelník, kostelník, lesník, obřadník, oltářník, orlojník, pistolník, pohraničník, pokladník, požárník, právník, revírník, rolník, sadovník, skladník, sklepník, směnečník, soustružník, peněžník, porodník, stájník, stavebník, stolník, školník, věžník, vodárník, zahradník, zámečník, zvoník, žalářník aj. Přechylují: číšnice.
C) Názvy se sufixem ‑ista: dozimetrista, endoskopista, radista, sonografista, velínista a (dnes již historismy) telegrafista, telefonista. Přechylují: telefonistka.
D) Sufix ‑ák mají výrazy substandardní, včetně univerbizátů, např. dopravák, kulisák, provozák a některé další. Mohou přechylovat: dopravačka.
3
3.1
A) Tvoří se zejména sufixem ‑ista: afrikanista, amerikanista, anglista, arabista, bohemista, germanista, hispanista, japanista, polonista, romanista, rusista, slavista; biblista, folklorista, mediavelista, orientalista, regionalista, religionista aj. Přechylují: anglistka.
B) Názvy se sufixem ‑ik: didaktik, fonetik, heraldik, historik, estetik, gramatik, (umělecký) kritik, logik, numismatik, prognostik, sémiotik, stylistik. Přechylují: historička.
3.2
V rámci této kategorie drtivě převládají hráči na hudební nástroj. Mezi všemi běžnějšími názvy hráčů na hudební nástroj jsou téměř všechny odvozeny sufixem ‑ista (houslista); jen dva mají sufix ‑ník: bubeník a varhaník, několik jich má sufix ‑ář (harmonikář); sufix ‑ák má ze stylově neutrálních názvů jen dudák, dále má tento sufix několik slangismů: basák, klávesák, trumpeťák.
Názvy se sufixem ‑ista: akordeonista, banjista, barytonista, basista, cellista, cemballista, fagotista, flétnista, harfenista, hobojista, hornista, houslista, instrumentalista, klarinetista, klávesista, klavírista, kontrabasista, kupletista, kvartetista, kytarista, loutnista, mandolinista, pianista, pozounista, saxofonista, sólista, tenorista, trombonista, trumpetista, violista, violoncellista, vokalista a některé další. Přechylují: houslistka.
Názvy se sufixem ‑ař/‑ář: dechař (hráč dechové hudby), folkař, plechař (hráč na „plechové“ nástroje), stepař, swingař; harmonikář, křídlovkář. Mohou přechylovat: folkařka.
4
Jsou tvořeny sufixy ‑ař/‑ář, ‑ník a ‑ista.
U jmen se sufixem ‑ař/‑ář jde vesměs o stylově neutrální názvy prodavačů zboží různého druhu a různých dob: cibulář, čepičář, květinář, mlékař, mydlář, zelinář, zmrzlinář, železář. Nový je název letenkář jako název pracovníka v cestovním ruchu specializovaného na rezervaci a vystavování letenek, n. jako název příslušné agentury. Přechylují: květinářka.
Sufix ‑ník má kromě (spíše deverbativního obecného obchodník) jen několik derivátů: obuvník, tabáčník, vetešník, zastavárník. Mohou přechylovat: zastavárnice.
Sufix ‑ista mají z běžnějších názvů obchodníků drogista, bukinista a modista. Přechylují: modistka.
5
Odvozují se sufixem ‑ař/‑ář, sufixem ‑ník a sufixem ‑ák.
Mezi deriváty se sufixem ‑ař/‑ář jsou dvě substantiva běžná, frekventovaná a stylově neutrální: rybář a včelař. Všechna ostatní jsou tak či onak komunikačně exkluzivnější: krysař, dobytkář, drůbežář, holubář, jelenář, králíkář, medvědář, rybář, velbloudář, velrybář. Mohou přechylovat: včelařka.
K velmi specializovaným názvům patří názvy se sufixem ‑ník: bažantník, bobrovník, jestřábník, ptáčník, sokolník. Mohou přechylovat: jestřábnice.
Jen několik málo derivátů různé komunikační hodnoty má sufix ‑ák: koňák, ovčák, skoták, volák. Mohou přechylovat: koňačka.
6
Tvoří se pouze sufixem ‑ař/‑ář: houbař, řepař, vinař; bavlnář, bramborář, bylinář, cibulář, kaktusář, kořenář, lnář, skalničkář. Mohou přechylovat: houbařka.
7
Několik běžných či běžnějších názvů řidičů pracovních strojů a jiných vozidel je odvozeno sufixem ‑ista: bagrista, buldozerista, fiakrista, kamionista, kombajnista, mašinista, traktorista. Mohou přechylovat: bagristka.
Sufix ‑ák mají názvy substandardní, obvykle univerbizované: saniťák, tramvaják, autobusák, tirák. Mohou přechylovat: saniťačka.
8
Do této kategorie patří jen několik málo derivátů se sufixem ‑ař/‑ář: běžný a frekventovaný název taxikář, historismy drožkář, mezkař, vorař i některé výrazy méně běžné: člunař, oslař, šífař. Mohou přechylovat: taxikářka.
9
Jsou tvořeny sufixem ‑ník, méně často sufixem ‑ista. Mnohé z nich jsou historismy. Tvořeny jsou na bázi motivačně‑fundačního vztahu k těmto atributům vojenství: hodnost n. funkce: desátník, důstojník, náčelník, plukovník, setník, svobodník aj.; zbraň: dynamitník, granátník, halapartník, karabiník, kopiník, kulometník, lučištník, samopalník; tankista; činnost n. místo v boji: barikádník, nájezdník, průzkumník, přízemník, útočník, zákopník; oblečení: kromě historismu kyrysník jde o několik historických názvů tvořených kompozicí a sufixací: černokabátník, červenokabátník, zelenokabátník; okolnost vojenské hierarchie: pobočník, záložník; druh vojska, resp. bojové či strážní organizace: čekista, falangista, gardista, kavalerista, ženista. Přechylují, resp. mohou přechylovat: desátnice; tankistka.
10
Specifická kategorie názvů učitelů je z hlediska slovotvorných formantů zastoupena pouze sufixem ‑ář (pouze varianta s dlouhým vokálem): angličtinář, češtinář, latinář, němčinář, tělocvikář aj. Přechylují: angličtinářka.
11
Odvozují se sufixem ‑ař/‑ář a sufixem ‑ista (internista). Oba tyto slovotvorné typy jsou v úzu málo zastoupeny.
Názvy se sufixem ‑ař/‑ář lze (s výjimkou solitérního veterinář) pokládat za univerbizáty základových plně spisovných dvouslovných atributivních syntagmat, jejichž determinovanou složkou je substantivum lékař a determinující složkou adjektivní atribut označující specializaci lékaře (zubní lékař – zubař). Dále: kožař, krčař, očař, srdcař a ušař. Přechylují: očařka.
Sufixem ‑ista jsou tvořeny (nemnohé) názvy lékařů‑specialistů: dentista, internista, infekcionista, okulista, preventista. Přechylují: dentistka.
12
Tento druh názvů osob se odvozuje sufixy ‑ař/‑ář, ‑ník a ‑ák, ojediněle sufixem ‑ista.
Se sufixem ‑ař/‑ář: dokař, lomař, pilař, sadař, stánkař, stavbař, stokař; hraničář, jeskyňář, okrskář, šatnář a některé další. Mohou přechylovat: stánkařka.
Se sufixem ‑ník: cukrovarník, horník, hutník, kavárník, lékárník, úředník, lihovarník, lodník, pivovarník, plynárník, směnárník, vinárník, výčepník aj. Přechylují, resp. mohou přechylovat: úřednice, hornice.
Názvy se sufixem ‑ák jsou substandardní expresiva; některá jsou univerbizáty (např. obvoďák za obvodní lékař): cirkusák, lesák, obvoďák, nádražák, pošťák, rozhlasák, televizák, vnitrák, aj. Za specifickou subkategorii názvů osob podle místa zaměstnání lze pokládat názvy zaměstnanců firem; jde o substandardní názvy tvořené sufixem ‑ák: baťovák, poldovák, pragovák, škodovák, tatrovák, vítkovák. Mohou přechylovat: baťovačka.
13
Tvoří se sufixem ‑ař/‑ář. Některé z těchto derivátů jsou běžná označení vykonavatelů běžných profesí, např. cukrář, sklář, popelář, sklenář, jiná budou mít spíše slangový n. „poloslangový“ charakter: dřevař, ledař, ocelář, olejář, pískař, vodař aj. Mohou přechylovat: sklářka.
14
Tvoří se sufixem ‑ář, výjimečně sufixem ‑ník. Až na název údržbář mají ostatní víceméně slangový charakter. Patří sem: ochranář, potratář, provozář, přípravář, výcvikář, výpočtář; dražebník a některé další. Mohou přechylovat: ochranářka; dražebnice.
15
Jsou tvořeny sufixem ‑ař/‑ář, ojediněle sufixem ‑ák na bázi motivačně‑fundačního vtahu ke specifickému objektu jejich zájmu n. činnosti, jímž je: objekt vykrádání: autař, bytař, kasař, půdař; kapsář; nastražená past: okař, síťař; typ vykonávané práce (lichva, melouch, šmelina): lichvář, melouchář, šmelinář; objekt charakterizující způsob provádění podvodné činnosti (pytel, tunel): pytlák; tunelář. Mohou přechylovat: bytařka.
- KČG, 2011, 25–272.
- TSČ 2, 1967, 13–170.
URL: https://www.czechency.org/slovnik/NÁZVY OSOB JAKO NOSITELŮ ROLE PROFESNÍ (poslední přístup: 23. 11. 2024)
CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny
Všechna práva vyhrazena © Masarykova univerzita, Brno 2012–2020
Provozuje Centrum zpracování přirozeného jazyka